JAK SE OPOVAŽUJETE?!

 

Situace posledních dní mě definitivně donutila podělit se o pocity, názory, poplakat si, jít do konfrontace, prostě napsat pár řádků. Možná mě za ně někteří odsoudíte, možná někteří budete souhlasit. V každém případě, sepsat si pár řádků je to jediné, co momentálně můžeme dělat a to možná na delší dobu.

Je tady prakticky úplný, hezky česky, lockdown. Pandemie udeřila. Chtělo by se říci: konečně! Proč konečně? Protože, ať se na mě nikdo nezlobí, ale cca 200 nakažených denně z jara nelze nazývat pandemií. 15.000 denně, to je vážné. To je pandemie, epidemie, nebo jakkoliv tomu kdo chce říkat. Možná teď kvůli těm číslům všichni budeme brát opatření vlády jinak, vážněji, odpovědněji. Protože teď je to opravdu nutné. A nic jiného nám stejně nezbývá.

Třeba už je pozdě. Třeba je virus už natolik rozšířený, že už jsme prostě promoření a opatření to neovlivní. Vychází to momentálně tak, že z testovaných je cca každý třetí pozitivní. Logicky, čím více se testuje, tím více přibývá případů nakažených. Nikde ale není psáno, že tady 10 000 nakažených denně (i mnohem více) nebylo už v srpnu, jen se o tom prostě nevědělo, protože testů nebylo tolik. Navíc se od června na vše tak nějak zapomnělo a žili jsme prakticky bez omezení. Je tedy ještě vůbec nějaká šance na to, že někdo s tím virem nepřišel do styku? Nemyslím si to.

Obviňuju vládu. Zejména pak jednoho jejího člena, který sliboval silnější Česko, ale sám je slabý zbabělec bez schopnosti jakékoliv sebereflexe, nebo zdravého úsudku.

Obviňuju vládu ani ne tak za tuhle druhou vlnu viru, ale za bezprecedentní ničení našeho státu a neschopnost.

Pamatujete si na projev Grety Thunbergové na klimatickém summitu cca před rokem? Mimo jiné tam zaznělo: “Jak se opovažujete? Uloupili jste mé sny svými prázdnými slovy.” Já k tomu dodávám, uloupili jste nám vyhlídky na budoucnost.

Greta dále řekla: “Věda jasně řekla, jak na to. Jak se opovažujete nesledovat to? A říkat, že toho děláte dost, když politika a řešení zatím nejsou na dohled?“ a na závěr její poselství, které jakoby bylo pronesené tento týden na aktuální téma: “Nenecháme vás, aby vám to prošlo. Právě teď a právě tady je ta hranice.”

Obviňuju vládu.

S velkou dávkou shovívavosti jsem schopen pochopit chaotická jarní vyjádření a opatření měnící se z hodiny na hodinu. Drakonická, nesystémová, přehnaná. Ale v tu dobu vládl chaos, strach, byla to historicky zcela nová situace. Dokážu to pochopit.

Co už ale pochopit nedokážu je, že se to nezlepšilo ani za měsíc, ani za dva, ani za půl roku! Máme to tu znovu, v bledě modrém.

A co nedokážu nejen pochopit, ale ani odpustit je tisíc dalších věcí, na které se dá jen zvolat Grétino: Jak se opovažujete?!

Jak se opovažujete za 6 měsíců nebýt schopni připravit se prakticky v ničem na druhou vlnu, o které od dubna mluvíte? Kde je vypracovaný funkční krizový plán?

Jak se opovažujete neudělat pro zdravotnictví za tu dobu vůbec nic a nechat v tom vykoupat nemocnice, doktory a sestřičky? Polní nemocnice už měla být postavena měsíc, když se to vymklo kontrole a situace je tak vážná, jak říkáte.

Jak se opovažujete zakázat tisícům lidí jejich obživu a nechat je napospas bez podpory, zatímco se kupují volební preference za 5000 kaček/seniora?

Jakožto živnostník, který ale zároveň pracuje na plný úvazek nedostanu od státu ani korunu. Ani na jaře, ani teď. Protože jsem, slovy našich lídrů, prakticky neschopný idiot, kterému jen dobře tak, pokud zkrachuje, alespoň se tu vyčistí vzduch. Nikoho už pak nezajímá, že druhé zaměstnání nemám jentak úplně pro radost, ale třeba proto, abych dostatečně zabezpečil svojí rodinu, abychom mohli důstojně žít a ne jen přežívat. Abych to nedělal načerno, ale řádně platil daně, sociální pojištění…

Nestěžuji si a už vůbec nepláču nad sebou. Jsou tu tisíce skutečně ohrožených lidí, mě prozatím žádný boj o holé přežití nehrozí. Zatím. Rád se tudíž vzdám i té státní podpory ve prospěch potřebnějších. Jde mi ale o princip. Bylo to tu na jaře, a bez jakéhokoliv zlepšení je to tu zas. Jak se vůbec opovažujete dělat to opakovaně?

Nervozita a agresivita mezi lidmi stoupá. Tolik nenávisti například na sociálních sítích mě až děsí. Ale opět, obviňuji vládu.

Zatímco kreatura na hradě snad očekává potlesk za to, že se vůbec uvolila odložit hromadnou akci u příležitosti 28. října a dál rozsévá nenávist a urážky na počkání, ministr zdravotnictví vysedává do pozdních nočních hodin v restauračním zařízení (jím samotným zavřeném), pro jistotu bez ochrany (obličeje). Premiér v posledních dnech podezřele často říká “omlouvám se” a “byla to chyba”. Zřejmě už i sám chápe, že je to s ním pořádně nahnuté a začal usilovat o volební přízeň jinou taktikou. Nečekejme ale skutečnou sebereflexi, je to jen jiná role.

“Nenecháme vás, aby vám to prošlo. Právě teď a právě tady je ta hranice.” Prorokovala Gréta.

A já dodávám, slovy AB – “Nech si to všetci zapamatují!”

Především a hlavně u nejbližších voleb. My všichni. Společně to zvládnem!